Cíl mise

rpt
dne @ číslo 2

Hlavím tématem tohoto projektu je hledání ztracené civilizace. Žádná Atlantis, pouze svět našeho praděda a prabáby.

Ztracené tradice

My, Evropané, občas rádi předhazujeme Američanům, že nemají žádnou minulost, žádnou tradici, historii, ani památky. To je pravda, ale ani my nemáme žádnou tradici, žádné kořeny. Jsme stejně vykořenění jako oni. Kontinuita mezi tím, jak žijeme my a jak žili naši předkové, byla totiž násilně přerušena.

Jsme obklopeni památkami nevyčíslitelné hodnoty pomalu na každém kroku, ale nemáme s nimi živé spojení. Vnímáme silnou dělící čáru mezi námi, moderními, pokrokovými a civilizovanými lidmi a našimi zaostalými, pověrčivými a násilnickými předky. Chováme vůči nim pocit nadřazenosti. Pozůstatky po nich, památky, jsou pro nás pouhé skanzeny a navštěvujeme je pouze jako turisté. Jsme turisté v krajině našich předků.

Nemáme žádné instituce, které by nás spojovaly s minulostí a s tradicí. Všechny byly odstraněny revolucemi 18., 19. a 20. století. Stavy už neexistují, aspoň oficiálně. Náboženství bylo zatlačeno do pozadí, do soukromí. Jediná instituce, které přetrvává víceméně beze změny od starověku, přes středověk do současnosti je katolická církev. Ale ta hraje ve veřejném životě pouze zanedbatelnou úlohu.

Cíl mise

Jak k tomu došlo a co s tím? Tím se zabývá tento blog. Slouží mi jako prostředek k ujasnění si politických a společenských souvislostí přechodu od tradičního společenského uspořádání k modernímu. Jedná se o výlety do historie, politické filozofie a ekonomie, geopolitiky, etnografie a genetiky. Je to něco jako vědomostní základna či mapa otázek a odpovědí pro každého, kdo cítí, že se současným světem není něco v pořádku.

Nejsem žádný přítel moderny a považuju současnost za úpadkovou fázi kdysi velké civilizace. Podaří se restartovat tradici?

Padá civilizace, něco si přej!

Možná není zcela zjevné, proč by měla být naše civilizace v úpadku. Máme se relativně dobře, hlady netrpíme. To o sobě lidé minulosti vždycky říci nemohli. Technických a kulturních vymožeností máme dostatek. Média nám říkají, že ekonomika roste. Tak jaký úpadek!

Ekonomika je takový moderní fetiš. Není mi jasné, proč by HDP mělo být jediným nebo aspoň nejdůležitějším ukazatelem zdraví společnosti. Přesto se v médiích otázka HDP neustále omílá spolu s tím, co má stát ještě udělat či postavit.

Jaké jsou tedy ukazatele úpadku?

Patrně by se daly najít ještě další indikátory. Pro ilustraci to ale stačí.

Dobro, Pravda a Krása

Příčiny úpadku jsou různé a velice komplexní, ale u kořene je úpadek křesťanství, resp. ztráta vlivu křesťanského náboženství na západní společnosti. Navíc je křesťanství dnes vnímáno jako nepřítel nové, liberální civilizace, kterou se zde jisté kruhy pokoušejí budovat.

Problém je v tom, že křesťanství vybudovalo Západní civilizaci a ta stojí a padá spolu s ním. Dle mého soudu je křesťanství pravdivé náboženství, dokonce jediné pravdivé náboženství. To znamená, že chápe realitu správným způsobem. Chápat správně realitu, ve které žijeme, je docela podstatné pro dobré fungování čehokoliv, včetně společnosti.

Být křesťanem je dobré pro spásu duše. Ale člověk nemusí věřit Zjevení, Bibli nebo křesťanskou teologii, aby chápal úlohu náboženského kultu při budování a udržování civilizace. I když je někdo ateista a neuznává Zjevení, může alespoň uznávat křesťanskou morálku, neboť ta je jednou z hlavních příčin rozmachu naší civilizace a její úpadek jednou z hlavních příčin našeho pádu.

Neboť všechny velké civilizace minulosti bez vyjímky vynucovaly takové společenské normy, které podstatně omezují nespoutané uspokojování sexuálního pudu. J. D. Unwin, autor výzkumu zkoumajícího vztah mezi kulturou a sexualitou, uvádí:

V análech dějin se nenajde příklad ani jedné společnosti, která měla po určitou dobu vysokou sociální energii, kromě takové, která byla absolutně monogamní.

Moudrý ateista tedy raději preferuje mírnou intoleranci ze strany křesťanské většiny před mírnou intolerancí ateistické většiny vůči křesťanské minoritě. Bohužel, moudrých ateistů je poskrovnu.

Odklon od náboženství, zejména od pravého náboženství je odklonem od reality, jak už bylo řečeno výše. Odklon od základní reality, jíž je Stvořitel, postupně vede k odklonu od stvořených realit, politické, společenské, sexuální reality.

Jak ten odklon probíhal? Odpověď na tuto otázku budu hledat především v rovině politické, neboť člověk, jak tvrdí Aristoteles, je tvor politický. Ať už byly lidské motivace k opuštění náboženství, zejména pravého náboženství, jakékoliv, změnu bylo možné prosadit jedině politickou cestou.

Technologie

Tento autor má jistou slabost pro moderní technologie, zejména počítače. To je zřejmé již z předchozího postu. Zároveň jsem fanoušek open source softwaru. Je pro mě důležité, že tento blog nevyužívá služeb žádného velkého poskytovatele, jako je Wordpress a další. A že vzniká „na koleně“.

Proto se tu občas objeví vstupy týkající se open source, zasazené do nějakého širšího rámce. Koneckonců i svět technologií sleduje podobnou trajektorii, jako svět politiky. Případně poznámky ke způsobu a nástrojům, pomocí kterých tento projekt vzniká.


  1. To není zdaleka tak přehnané, jak to možná vypadá. Moderní stát má tendenci do všeho zasahovat. Je to dáno tím, že prakticky žádná jiná instituce regulující jednání lidí nezbyla. Někteří politologové rozlišují mezi autoritativním a totalitním státem. Stručně řečeno, oba nepřipouští politickou opozici, ale totalitní stát navíc chce zasahovat do každé oblasti lidského života. V tomto ohledu moderní stát, i ten tzv. demokratický, vykazuje znaky totalitarismu.