Nedávno jsem poslouchal, jak se George Neville-Neil pokoušel prodat BSD uživateli Linuxu. Nešlo o nějaký podomní prodej, ale o show Bryana Lunduka, kde se probíraly relativní výhody a nevýhody BSD a Linuxu. Neville-Neil mluvil z pozice autora FreeBSD, tedy zasvěceně především o FreeBSD a jeho výhodách a nevýhodách, které platí jen do jisté míry pro ostatní velká BSD, tedy NetBSD a OpenBSD.

To mě přimělo k zamyšlení, proč vlastně používat BSD.

Nevýhody BSD

Nedá se říci a ani z rozhovoru to nevyplynulo, že by BSD nabízelo nějakou zásadní výhodu, která by měla uživatele Linuxu přesvědčit, aby začal používat jedno z BSD. Zejména pokud jde o desktop. FreeBSD má ZFS a DTrace, ale to ocení spíše lidé od serverů. Mimochodem FreeBSD je významným hráčem na poli serverů (např. Netflix). OpenBSD je zaměřené hlavně na bezpečnost, ale zase je pomalejší. Pokud má Linux nějakou zásadní výhodu ve srovnání s BSD, pak je to lidská síla. Vývojáři jsou ve světě BSD poněkud nedostatkové zboží.

Ještě je tu MacOS, operační systém počítačů Apple, který je založený na FreeBSD. Ale ten není ani open source, a nakonec ani FreeBSD, neboť používá jenom část jejich kódu.

Padl i často používaný argument, že BSD vyvíjí kernel (jádro) a userland (nástroje operačního systému) společně. Provázanost celého systému a kompatibilita jednotlivých částí je tak větší. Jenže Linux je sice jenom kernel, ale GNU programy jsou jeho userlandem už dost dlouho a fungují společně bez větších problémů. Běžný uživatel, jako já, toto asi příliš nedocení. Naopak takový uživatel si spíš všimne, že Linux bývá rychlejší a mívá méně problémů s ovladači. Tady opět hraje roli větší podpora Linuxu ze strany dobrovolníků i firem.

Quo vadis, Linux?

S Linuxem mám poměrně dobrou zkušenost. Slackware či Antergos jsem dlouhodobě používal bez problémů, abych zmínil aspoň některá distra. Ale svět Linuxu se pomalu posouvá směrem, který se mi úplně nelíbí. Můj dojem je, že se Linux pomalu rozchází s původní unixovou filozofií “program musí dělat jednu věc a musí ji dělat dobře”. Kontroverze typu systemd jsou toho dokladem.

Čím větší je svět Linuxu, tím víc začíná zajímat velký byznys a tím víc přitahuje bojovníky za sociální spravedlnost. Lunduke si jinde stěžoval, že cena za účast na linuxových konferencích roste do směšných výšek a o to méně se na těchto konferencích vyskytují techguruové s dlouhými plnovousy, což ilustruje první tvrzení. Případ Linuse Torvaldse, původního autora linuxového jádra, které nese jeho jméno, vyštípaného za “agresivní” jednání a po příslušném sebeponížení zase se navrátivšího mezi vývojáře Linuxu, je dokladem druhého. Dříve neznámé, dnes všudypřítomné Codes of conduct jsou výsledkem neblahého vlivu politické korektnosti. Ale nechme nyní politiku stranou.

Proč jít do BSD?

Existují tedy vůbec důvody, proč používat některý z BSD operačních systémů?

Pokud je v člověku aspoň trochu počítačového kutila, přesune se od hotových operačních systémů k těm, které si může sestavit k obrazu svému, které obsahují jen to, co on chce, které jsou jednoduché, ale přitom vyladěné, vycizelované. Takové lze najít i mezi linuxovými distry (např. Alpine Linux nebo Void Linux), ale řekl bych, že právě tady se relativní nevýhody BSD proměňují ve výhody.

Dlouholetý vývoj a relativně malá skupina vývojářů znamená kvalitní, vyhraněný produkt, který neobsahuje nic nadbytečného, nic stokrát neprověřeného, nic komplikovaného, nic vyloženě nefunkčního.

Právě takové je OpenBSD. Toto BSD je trochu jako Windows, žádný polotovar, ale finální produkt. Jenom jednodušší, méně náročný na HW, stabilnější, funkčnější a flexibilnější. OpenBSD už v základu obsahuje užitečné věci, které se u ostatních velkých BSD (i mnohých linuxových dister) musí instalovat. Mám na mysli především grafické rozhraní, upravený Xorg, zvaný Xenocara. Dále tři window managery a jeden display manager. Dva editory. Mailový a webový server, které sice nejsou spuštěné, ale dají se snadno zprovoznit, pokud člověk takové věci potřebuje. A v neposlední řadě přednastavený a funkční firewall. V podstatě stačí doinstalovat Firefox a lze solidně fungovat. Jednoduchý desktop, jako třeba tento, je otázkou řekněme hodinky.

Je možné namítnout, že výše zmíněné lze nalézt také ve světě Linuxu, případně že doinstalovat Xorg, který je u ostatních BSD ve formě balíčků, není takový problém a výhodou naopak je, že Xorg nepřekáží v základním systému, když ho není potřeba apod. Na takové námitky odpovídám, že tady je třeba trochu číst mezi řádky. Hlavní výhodu OpenBSD nevidím v tom, že už v základu obsahuje Xorg/Xenocara či cwm(1). Hlavní výhodu vidím v tom, že vývojáři usilují o rozumný základ, který neztrácí ze zřetele uživatele desktopu, a přitom se snaží udržet věci jednoduché, zabezpečené a konzistentní. Není to v konkrétních nástrojích, je to ve způsobu, jakým jsou upraveny a poskládány dohromady.